Projevy bolesti

Projevy bolesti

Bolest bývá velmi často každodenním chlebem lidí s těžkým kombinovaným postižením, tato skupina osob má i zvýšené riziko vzniku bolesti. Postižení těchto osob často nedovoluje vyjádřit bolest pomocí slov, jako pečující osoby tedy musíme věnovat velkou pozornost neverbálním projevům, které s sebou nesou velké množství informací. Vzhledem k tomu, že kombinované postižení je velice různorodé, tedy i komunikační projevy jsou velmi variabilní. Jednotlivé projevy se mohou měnit v průběhu života, tyto změny se pojí se změna mi v oblasti vnímání, ale i mění se i věkem. Tyto projevy bolesti pečující osoby často velice dobře rozeznají, ovšem tento článek slouží jako informativní a je možné, že se podaří přinést pro pečující rodiče i novou informaci.

Motorické projevy bolesti

Motorické projevy jsou brány jako velmi významné indikátory bolesti, je možné říci, že u osob, dětí, které nekomunikují verbálně, dochází ke snížení pohyblivosti, ale ke zvýšení svalového tonu.

Neverbální hlasové projevy

Nejčastější projevy bolesti jsou křik, pláč, naříkání, sténání. Opět dochází k rozdílům, zda je jedinec schopen verbálního vyjádření či nikoliv. V případě, že osoba není schopná verbálního vyjádření a bolest neprojevuje křikem ani pláčem, je důležité sledovat i jemné hlasové projevy. Paradoxním vyjádřením bolesti může být i úsměv, ovšem při tomto vyjádření bolesti je na první pohled patrná křečovitost v obličeji. Nezbytné je sledovat další, mimické projevy bolesti.

Mimické projevy bolesti

Mimické projevy jsou jedněmi z nejdůležitějších projevů. Mezi hlavní projevy lze zařadit pevné sevření očí, mračení, napětí ve tváři. U některých osob je možné sledovat při zvyšování intenzity bolesti, snižovaní mimických projevů a zvyšování projevů hlasových.

Fyziologické projevy bolesti

Tělesné projevy jsou hlavní ukazatelé u osob, které nekomunikují verbálně a při komunikaci je důležité sledovat ty nejjemnější projevy. Z fyziologických projevů si lze všímat srdeční frekvence, zrychleného dýchání, zarudnutí či bledosti v obličeji. Lze se orientovat i krevním tlakem či saturací kyslíku, ovšem pro zjištění těchto projevů je potřebné mít přístroje pro jejich měření.

Sebepoškozování či agrese jako projev bolesti

Sebepoškozování bývá často mylně chápáno jako projev necitlivosti jedince, ovšem ve skutečnosti se jedná o komunikační projev, lze jej vyložit jako volání o pozornost druhé osoby, či naopak převedení pozornosti od bolesti k jinému podnětu.

Pro ucelenou představu uvedeme tabulku obsahující ukazatel bolesti a indikátor, který může být pro pečující osobu alarmující.

Ukazatel bolesti	Indikátor
Motorická odpověď	Svalový tonus, mimovolní pohyby, držení těla, obranné reakce, rezistence vůči pohybu, zvýšena či snížena úroveň aktivity
Hlasové projevy	Křik, plač, sténání, naříkání
Fyziologické projevy	Srdeční frekvence, krevní tlak, saturace krve kyslíkem, dýchaní, slzy, zarudnutí či bledost obličeje
mimika	Pevné sevřeni oči, mračeni, prodlouženi nosoretní brázdy, napětí ve tváři
Agrese, sebepoškozování	Agrese vůči sobě i okolí
Sociální a emoční faktory	Strach, úzkost, frustrace, podrážděni či rozrušeni, špatná nálada, stres, deprese
Jídlo/spánek	Zvýšena či snížená chuť k jídlu, nadměrná spavost, nespavost
Stereotypní pohyby	Máváni, mnuti rukou či skřípání zuby

Nápomocné mohou být i znaky příjemného a nepříjemného pocitu, které jsou:

Znaky příjemného pocitu:

- mžikání očima,

- hluboký dech, vzdychání, bručení,

- otevírání očí a úst,

- pousmání, úsměv,

- uvolnění svalového tonu, mimiky, pohybů,

- klidné pohledy do okolí a na poskytování stimulace

Znaky nepříjemného pocitu:

- zavírání očí a úst, blednutí,

- neklidné, nepravidelné dýchání,

- pláč, křik, sténání,

- zvýšení svalového tonu, křečovité držení těla, křečovitá mimika a pohyby,

- reakce symbolizující obranu, odvrácení se od osob a předmětů,

- motorický neklid a stereotypní chování,

- sebepoškozování

Použité zdroje:

Chromá, J., & Sikorová, L. (2015). Specifika bolestivého chování u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Česko - slovenská pediatrie, 70(4), 239-243.

Friedlová, K. (2015). Bazální stimulace® pro pečující, terapeuty, logopedy a speciální pedagogy: Praktická příručka pro pracující v sociálních službách, dlouhodobé péči a ve speciálních školách (Vydání 1. ed.). Tábor: Asociace poskytovatelů sociální služeb ČR.